Poptávka po zlatu v 1Q rostla

V uplynulém týdnu vydala Světová zlatá rada (World Gold Council) pravidelnou čtvrtletní zprávu o vývoji poptávky po zlatu za první čtvrtletí roku 2016. My jsme jako obvykle zprávu četli nabízíme vám naše postřehy. Poslední zveřejněné zprávě za čtvrté čtvrtletí roku 2015 jsme se věnovali zde.

V prvním čtvrtletí roku 2016 poptávka po zlatu vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 21% na 1 289,8 tuny. Hlavním tahounem poptávky byly nákupy tzv. ETF fondů. Na následujícím grafu je vidět rozdělení poptávky dle užití zlata.

Porovnáte li tento graf s grafem, který jsme uvedli v našem článku o poptávce po zlatu v 4Q 2015, tak zjistíte, že v prvním čtvrtletí 2016 se oproti roku 2015 výrazně zvýšil podíl poptávky ETF fondů a významně snížil podíl poptávky po špercích. Proč?

Poptávka po zlatu na šperky klesla meziročně o 19%

Poptávka po špercích se výrazně snížila a to díky poklesu poptávky v Indii. Meziročně činil pokles poptávky v prvním čtvrtletí 19%. Na následujícím grafu je vidět vývoj poptávky po zlatu od roku 2013 po jednotlivých čtvrtletích.

Celosvětově negativně na poptávku po špercích působila zvyšující se cena zlata. A to proto, že šperky kupují především lidé v Asii, kteří nemají moc peněz. V Indii ale navíc vláda zavedla na konci února nové daně a zvýšila současné. Z našeho pohledu možná nijak významně (např. nová daň na výrobu šperku je 1%), ale pro šperkaře zřejmě zásadně. Na protest se zvedla vlna stávek a zavřených obchodů se zlatem a šperky. Výsledkem byl obrovský březnový propad prodejů (prodej = poptávka) a celkový propad za první čtvrtletí o 51%. A protože poptávka po špercích v Indii tvořila v prvním čtvrtletí 2015 přibližně ¼ světové poptávky, tak pokles zaznamenal celý svět. Od dubna jsou obchody zase otevřené a dá se očekávat, že v druhém čtvrtletí naopak poptávka stoupne díky odloženým nákupům. Ale jen částečně.

Rekordní nákupy zlata u ETF fondů

Naopak poptávka ETF fondů výrazně stoupla. Je to dobře vidět na následujícím grafu, který zobrazuje vývoj poptávky ETF fondů po zlatu po čtvrtletích od roku 2009 do roku 2016.

Připomeňme, jak ETF fondy a podobní fungují. Zájemce si u ETF fondu koupí zlato a dostane certifikát (papírový nebo elektronický), že má zlato nakoupeno. Již sama pravidla předpokládají, že primárním účelem takových nákupů je zlato resp. certifikát o jeho držení opět prodat při vyšší ceně. Málokdo si certifikát promění ve fyzické zlato, protože kromě dopravy musí zaplatit i za změnu certifikátu ve fyzické zlato např. 10% i více z jeho ceny. Navíc si obvykle může vyzvednout jen množství ve velkých slitcích např. o váze 1 kg.

Tedy cílem nákupu u EFT fondů je spekulace nikoli držení fyzického zlata. Proto je také vidět, že poptávka roste v období, kdy se očekává nárůst ceny. Tedy např. v roce 2009, kdy probíhala tzv. velká deprese po pádu banky Lehman Brothers. V té době lidé u fondů zlato hodně nakupovali. Naopak hodně prodávali od roku 2013, kdy šla cena zlata dolů a držitelé EFT „zlata“ se báli, že půjde ještě níž a prodávali. Cena klesla již od roku 2011, ale až v roce 2013 se bankám a vládám podařilo „spekulanty“ přesvědčit, že se jedná o dlouhodobý jev. Přidejme, že spekulant není hanlivý název, ale označení člověka, který kupuje zlato z důvodu spekulace, nikoli držení zlata.

Tedy současný nárůst znamená, že „spekulanti“ opět očekávají růst ceny zlata. Proč? V anglickém názvu grafu je uveden důvod „Investoři odpovídají na ekonomickou nejistotu skoro rekordními nákupy ETF“. Zpráva také uvádí jako důvod nízké úrokové míry při nákupech vládních dluhopisů, tedy tzv. jisté investice ( ještě před několika lety i řeckých dluhopisů).

Z grafu je vidět, že přibližně 30% vládních dluhopisů je prodáváno se záporným úrokem. Tedy investoři platí vládám (a to včetně české) za to, že si mohou koupit jejich dluhopisy. Tomu se říká důvěra! Dalších 36% vládních dluhopisů má úrokovou sazbu mezi 0% a 1% (to se týká i mnoha dluhopisů vlády USA) a jen 35% má úrokovou sazbu vyšší než 1%. Mnoho z nich ji má naopak hodně vysokou, protože jejich nákup je velká sázka.

Pro zájemce o ETF certifikáty uveďme, že investoři měli na konci prvního čtvrtletí 2016 nakupeny ETF certifikáty u 10 největších ETF fondů ve výš 1 974,3 tuny.  V roce 2015 bylo celosvětově vytěženo 3 211,4 tuny zlata.

Rozložení poptávky po investičním zlatu se mění ve prospěch západu

Celosvětově se poptávka po investičním zlatu (slitky a mince) moc nezměnila. V prvním čtvrtletí 2015 nakoupili lidé 252,2 tuny zlata a v prvním čtvrtletí 2016 253,9%. Tedy o 0,67% více. Podstatná změna nastala v rozložení poptávky mezi regiony, jak je vidět z dalšího grafu.

Pokles poptávky v Indii způsobily stejné důvody jako u poklesu poptávky po zau na šperky. Stávky a zavřené obchody v Indii sice nebyly zamířeny proti prodeji investičního zlata, ale stejně jej výrazně srazily dolů.

 

V přiložené tabulce uvádíme poptávku po investičním zlatu(tj. váhu čistého zlata prodaných slitků a mincí) v tunách za první čtvrtletí 2015 a 2016 a meziroční změnu. Je na ní vidět, že poptávka v Indii poklesla o 31,57%.
Naopak nejvíce vzrostla poptávka v Americe o 50,75% a z toho nejvíce v USA o 55%. Důvody růstu jsou stejné jako u ETF fondů. Tedy nejistota světové ekonomiky a nedostatek jiných bezpečných investičních příležitostí. V USA v minulých letech byla poptávka po investičním zlatu malá při srovnání s kupní silou Američanů. Obecně se dá říci, že zatímco v Asii nakupuje zlato každý, kdo může, tak na Západě je zlato podceňované. Podle nás je to důsledek masivní státní propagandy proti koupě zlata a prosazování ekonomiky postavené na nepodložených penězích. Rozložení poptávky po investičním zlatu v prvním čtvrtletí 2016 po regionech resp. zemích je vidět na následujícím grafu.

Poptávka v Číně činí 25% světové poptávky, V Evropě 23% a v Indii 11%. Poptávka na celém americkém kontinentu je menší než poptávka v samotném Thajsku! Poptávka v Rusku činí 0,3% a to podle nás proto, že obyčejní Rusové prostě na zlato nemají.

Poptávka technologie a centrálních bank je stále stejná

O poptávce po zlatu pro technologické účely a pro centrální banky platí prakticky vše, co jsme uvedli minule nezměněno. Z centrálních bank nadále nejvíce nakupují ruská (45,8 tuny) a čínská (35,1 tuny). Zlato prodala Kanada (1,7 tuny), která se úplně zbavila veškerého zlata již nemá žádné v rezervách. Z dalších pak Malajsie (1,9 t), Mosambiku (1,9 t) a Mongolska (1,3 t). Česká centrální banka má v zásobách nezměněných 10,05 tuny.