Poptávka po zlatu převyšuje nabídku
V našem článkujsme se věnovali poptávce po zlatu na základě zprávy Světové zlaté rady (World Gold Council) shrnující poptávku po zlatu za první čtvrtletí roku 2016. Zde na něj navazujeme informacemi o vývoji nabídky. Opět vycházíme z uvedené zprávy. Informací o nabídce je tam ale tentokrát méně a proto si pomáháme i dalšími zdroji.
Kolik zlata bylo na trhu?
V prvním čtvrtletí činila celková nabídka zlata 1 134,9 tuny.
Rozdělení nabídky mezi těžbu zlata, recyklaci a zajištění. Těžba zlata obsahuje nově vytěžené zlato dodané na trh, recyklace veškeré vykoupené a znovu použité zlato. Zastavme se u položky zajištění. Doly těžící zlato jej prodávají často dlouho dopředu. Tedy prodají zlato, které vytěží v budoucnu. Někdy se jedná o měsíce a někdy i o roky. Často jej prodají za cenu, která bude aktuální na trhu v budoucnosti. Doly jsou schopny odhadnout náklady na těžbu zlata, ale neví jaká bude cena na trhu v budoucnosti. Proto využívají zajišťovacího nástroje prostřednictvím hedgeových fondů. Tento nástroj jim zajistí, že při poklesu ceny neprodělají. Z pohledu nabídky to znamená, že část zlata míří do „zajišťovacích rezerv“ nebo se z nich vrací. V prvním čtvrtletí 2016 se zajištění vrátilo do nabídky podle zprávy 40 tun zlata. Rozdělení nabídky je uvedeno v následujícím grafu.
Největší část nabídky, 65% činí těžba zlata. Ve srovnání s loňským 1Q se zvýšila o 5 tun. Ani objem recyklovaného zlata se příliš nezměnil. Poklesl o 2,3 tuny. Nejvíce se změnil tok zlata při zajištění. Zatímco v 1Q 2015 do zajištění „odteklo“ 11,6 tuny, tak v 1 Q 2016 „přiteklo“ 40 tun. Tedy rozdíl je 51,6 tuny zlata.
Vzhledem k růstu poptávky o 21% (viz. náš minulý report) není nabídka dostatečná. Resp. na uspokojení poptávky je potřeba dalších 151,5 tuny zlata. Jak je to možné? Tak jednak značnou část poptávky tvoří tzv. ETF fondy a ty jak jsme uvedli minule musí nakoupit jen 10% zlata, které prodají. Tím „vytvoří“ rozdíl mezi poptávkou a nabídkou, protože opticky to vypadá, že je zlata na trhu více.
Další možností je, že si zajišťovatelé (hedgeové fondy) zlato půjčí. Jenže prakticky jediné rezervy mají centrální banky. Mnohé z nich ve svých rozvahách mají pod názvem zlato nejen fyzické zlato, ale také „zlatý ekvivalent“ tedy papír, že někomu zlato půjčili. Ovšem není známo kolik zlata banky půjčily. To samozřejmě vyvolává obavy, že centrální banky mají zlata méně než kolik uvádějí. Tyto obavy sdílíme a myslíme si, že „západní“ centrální banky i veliké komerční banky se snaží cenu zlata držet co nejníže, aby mohly postupně své zásoby doplnit za levný peníz. Ovšem nemáme pro to jasný důkaz. Je to „jen“ logická úvaha.
Jak se bude vyvíjet těžba v budoucnosti
V současnosti se těžební společnosti snaží o maximální vytěžení současných otevřených ložisek a maximální zefektivnění všech procesů tak, aby těžily s co nejnižšími náklady. Je to nutnost vzhledem k nízkým cenám zlata. Na následujícím grafu uvádíme vývoj nákladů na těžbu, jak je uvedla agentura Bloomberg.
Z grafu je vidět, že celkové náklady na těžbu klesly od roku 2012 o 34%. Agentura bohužel neuvedla, jakou metodiku pro výpočet používá. Co si představuje pod pojmem „celkové“ náklady. Zda jsou v nich obsaženy např. finanční náklady nebo náklady na průzkum další těžby či náklady na prodej. Na jaře 2015 jsme uvedli průměrné „celkové“ náklady na těžbu dle agentury Thomson Reuters, která uváděla číslo 1 300 USD na unci, tedy o dost vyšší a zdůvodňovala to právě tím, že některé náklady nebývají v „celkových“ obsaženy.
Většina těžebních společností také omezuje své úvěry. A to buď dobrovolně nebo proto, že jim banky nechtějí půjčovat. Na dalším grafu je vidět, jak kleslo zadlužení celého sektoru těžby zlata.
Opět je třeba upozornit, že těžební společnosti těží obvykle i jiné kovy a jen málo je jich soustředěno pouze na těžbu zlata. Z grafu bohužel nepoznáme, jaké společnosti do něj agentura zahrnula.
Šetření znamená také snižování investic do budoucích projektů. To se projevuje dvěma způsoby. Těžebním společnostem stoupají rezervy nevytěženého zlata, protože prostě netěží všude tam, kde by mohly. Co je ale podle nás mnohem důležitější, těžební společnosti rozjíždějí mnohem méně nových projektů. Na následujícím grafu je vidět, jak nových projektů ubývá.
To se projeví pomalejším zvyšování těžby nebo dokonce jejím útlumem v blízkých letech. Již nyní těžba nestoupá. S rostoucí ekonomickou nejistotou (viz. náš minulý report) a s rostoucím bohatnutím především Indie a Číny bude ale poptávka po zlatu stoupat. To se dříve nebo později musí projevit na ceně i přes snahy bank.
