Bankovní sektor je systémovým rizikem EU

Burzy stoupají a v USA dokonce přepisují historické rekordy. Na první pohled by tedy mělo být vše v pořádku. Jenže hlavním motorem růstu cen je uvolněná měnová politika centrálních bank, která na burzy pumpuje další a další peníze. Ceny akcií rostou, protože je nutné nové peníze někam umístit. Růst cen akcií tedy nevyjadřuje lepší stav firem, ale pouze růst množství peněz na investice.

Bankovní sektor jako takový na měnové politice centrálních bank významně vydělává. Jeho zisky jsou veliké. Přesto je Achillovou patou současného peněžního systému. Ten se může zhroutit v podstatě ze dvou důvodů. Příliš zadlužené státy nebo krachující banky. Proto státy v případě ohrožení bank zasahují. I krach jedné významné banky může ohrozit celý finanční systém, jak ukázal případ krachu banky Lehman Brothers v roce 2008.

V současnosti má bankovní sektor několik slabin. Z velkých bank je to především německá Deustchebank a pak jsou to italské banky jako takové.

Deutschebank ztratila za rok 56%,6 své hodnoty

Akcie Deutschebank ztrácí již několik let. Poslední rok se ale pokles výrazně zrychlil. Je to vidět na následujícím grafu.

A jsou reálné obavy, že pokles bude pokračovat. Problémy banky zvýraznil Brexit. Akcie banky klesly mezi 23. a 28.6. o 17%. Podle zpráv v médiích např. finančník George Soros investoval 24.6. více než 100 mil. EUR a spekuloval na pokles akcií. Koupil 0,51% akcií a i přes uvedený pokles je k 28.6. dále držel. Tedy předpokládal další pokles.

Banka má problémy dlouhodobě. V dubnu 2014 musela banka posílit kapitál (tzv. Tier 1) o 1,5 miliardy EUR. V květnu pak prodala (a zřejmě pod cenou) svá aktiva za 8 miliard EUR, aby posílila likviditu. K tomu se přidály problémy s vyšetřováním a hrozícími pokutami za podíl na ovlivňování bankovní sazby LIBOR. Problémy banky pokračovaly i v roce 2015, kdy vykázala ztrátu 6,8 miliard EUR.

Podle zpráv v médiích má banka pozice v tzv. derivátech za celkovou sumu 54 biliónů EUR. To je 20 x více než je HDP celého Německa. A na těchto derivátech významně prodělává. Přesné vysvětlení je pro laika velmi náročné a navíc banka zveřejňuje jen to co musí, takže jen těžké rozpoznat skutečnost od fám.

Každopádně pokles cen akcií jasně ukazuje na problémy. Jaký můžeme očekávat vývoj? S největší pravděpodobností bude muset zasáhnout stát a banku zachránit. Banka se nahází v cyklu, kdy snižování cen akcií ji zdražuje přístup k finančním zdrojům a to zase snižuje cenu akcií. Je velmi nepravděpodobné, že se z problémů dostane bez posílení kapitálu.

Deutschebank je asi třikrát větší než byla banka Lehman Brothers. Její případný krach by měl obrovské následky pro celý bankovní sektor.

Problém italských bank se stává problémem EU

Podle zpráv médiích může stav italských bank vést Itálii k opuštění eurozóny. Stav bank v Itálii je špatný díky velkému objemu nesplácených a problematických úvěrů. Podle médií je 17% úvěrů italských bank špatných a v případě ekonomických potíží (např. po Brexitu) hrozí ještě zhoršení.

Klesající důvěru v italské banky znázorňuje následující graf burzovního indexu sestaveném z akcií italských bank (FTSE Italia All Share Banks).

Je na něm vidět, že index je nejníže za poslední roky a dále klesá. Podle médií je na tom nejhůře nejstarší banka na světě a zároveň třetí italská největší banka Monte dei Paschi di Siena. Cena jejích akcií dlouhodobě klesá a nyní se již blíží nule.

V médiích probíhá diskuze o tom, zda ECB nějak zasáhne (ve smyslu pomoci) nebo ne. Pokud ano, tak se bude zřejmě jednat o mechanismus, který bude pomáhat i jiným než italským bankám. Pomoc italským bankám má v Evropě a zvláště v Německu mnoho odpůrců. To může vyvolat politické diskuze a stavět Italii do opozice vůči EU.

V Itálii by mělo na podzim proběhnout referendum o ústavních změnách vyhlášené vládou. Premiér Renzi v minulosti uvedl, že v případě neúspěchu odstoupí a Itálii by tak čekaly předčasné volby. Otázka italských bank není předmětem referenda, ale může se stát otázkou potencionálních předčasných voleb. Může to být jedním z důvodů, proč by v těchto volbách mohlo zvítězit opoziční hnutí Pěti hvězd, které staví svůj politický program na kritice EU a italského členství v EU a v eurozóně.