V lednu pravidelně vydává World Gold Council svůj výhled na vývoj ceny zlata v začínajícím roce. Letos tento výhled publikoval v pátek 13. ! My jsme výhled přečetli a pro Vás připravili toto shrnutí s naším komentářem. Originál článku naleznete zde.

Článek je sestaven z názorů tří ekonomů zabývajících se obchodováním na burze se zlatem. Základem pro výhled je odhad vývoje trendů. které ovlivňují cenu zlata. A to jsou

  1. Geopolitická rizika
  2. Pokles hodnoty měn
  3. Zvýšení očekávání inflace
  4. Znehodnocování aktiv na burzách
  5. Růst ekonomik v Asii
  6. Otevírání nových trhů pro zlato

V článku poté autoři předpovídají, jak budou cenu zlata tyto trendy ovlivňovat.

Na prvním místě autoři odhadují vývoj v USA. Autoři předvídají růst úrokových sazeb centrální banky FED o 0,75 až 1%. Zdůvodňují svoji předpověď očekáváním růstu HDP o 2,3% v prvním pololetí a 2,7% v druhém pololetí 2017. A s tím spojený pokles nezaměstnanosti na 4,3% a růst jádrové inflace CPI na 2,3%. Autoi se obávají, že FED bude zvyšovat sazby pomalu a nezabrání tak vyšší inflaci v roce 2018. My k tomu dodáváme, že růst úrokových sazeb je očekáván všeobecně. Na toto téma je možné nalézt řadu předpovědí a dokonce i měření předpovědí (založeno na CME Group 30-Day Fed Fund futures prices). Obecně růst sazeb působí proti růstu cen aktiv na burze, včetně zlata, protože obchodníci si méně půjčují na nákup.

Z dalších geopolitických rizik se článek věnuje odhadu vývoje v Evropě. Jen stručně vyjmenovává, že se dá očekávat zvýšení napětí díky migrační krizi a její vliv na očekávané volby v Německu, Francii a Itálii.

Autoři očekávají další pokles hodnoty měn. Uvádějí graf, kde ukazují, jak světové měny ztrácely na kupní síle ve srovnání se zlatem. Graf jsme převzali.

Graf

Pokles kupní síly měn nespojených se zlatem je obecně známý jev. Na grafu je vidět, jak vždy když byla měna v nějaké krizi odpojena od zlata začala rychle ztrácet kupní sílu.  Důvodem obvykle byla válka. V roce 1971 top byla válka ve Vietnamu, která donutila USA opustit zlatý standard. Autoři článku odhadují, že v roce 2017 bude pokračovat ECB v masivním “tisknutí” EUR a to dlouhodobě povede k dalším ztrátám jeho kupní síly. S tím souhlasíme a dodáváme vysvětlení.

S tištěním peněz je spojen růst inflace a hlavně znehodnocování titulů na burzách. ECB za “vytištěné peníze” odkupuje od bank dluhopisy států regionů a někdy i soukromých subjektů. Banky pak peníze, které za dluhopisy dostaly potřebují investovat. Nejjednodušší cestou je půjčit je obchodníkům na burze, kteří  za ně nakoupí na burze aktiva (akcie, dluhopisy, komodity, ….). Tím ženou jejich ceny nahoru, ačkoli k tomu není “fundamentální” důvod. Tedy např. ceny akcií firem rostou, ačkoli tyto firmy nezlepšují své hospodaření. Tato inflace se nijak neprojeví na spotřebním zboží. Protože zůstává uzavřena v kruhu bank a finančních investorů. V minulosti však nakonec vždy vedla ke krizi po náhlé změně podmínek. Nafouknutá bublina náhle praskla. To samozřejmě vyvolá krizi a ta vyvolá raketový růst cen zlata, nemovitostí, potravin a všeho co má reálnou hodnotu. Nikoli jen cenu vyjádřenou v penězích (tedy ničím nekrytých papírech).

Autoři v článku uvádějí, že tištění peněz zvyšuje riziko inflace. Cena zlata, jako nástroje zajištění by podle nich měla s růstem rizika stoupat. My si to nemyslíme. Většina lidí si toto riziko neuvědomuje. Chovají se stádovitě. Většina reaguje až když je pozdě. Autoři v článku uvádějí, že roste objem nakoupeného zlata především prostřednictvím ETF fondů (již jsme psali loni). To je pravda, ale stále je to jen málo, aby to dokázalo ceny výrazně zvýšit. Obchodníci na burzách disponují neuvěřitelnými penězi a musí je otáčet. Potřebují nakupovat a prodávat. Nemohou peníze uložit do zlata. Tedy peníze s kterými obchodují. Ty nejsou jejich. Ty mají půjčené. A svoje peníze si jistě zajistili. Ježe jejich úspory jsou drobné (i když třeba stamilióny a miliardy dolarů) ve srovnání s bilióny, které se točí na burze. A tam poptávka a nabídka tvoří ceny. Proto nákupy fyzického zlata nemohu burzu porazit.

Autoři v článku dále zdůrazňují význam Asie. V následujícím grafu ukazují, že Asie se podílí 60% na růstu světového HDP.

Autoři předpokládají, že růst ekonomik v Asii dále podpoří cenu zlata. To je pravda, protože Čína, Indie a další země jsou největšími odběrateli zlata. Z minulosti je ale těžké odhadnout, zda růst bude pokračovat a hlavně zda se projeví na příjmech obyvatel a růstu jejich kupní síly, aby si zlato mohli kupovat. To podle nás není vůbec jisté.

Autoři článku očekávají, že všech šest na začátku vyjmenovaných trendů bude v roce 2017. Jenže očekávané zvýšení úrokových sazeb v USA působí spíše proti růstu ceny zlata. Ostatní trendy na cenu budou působit, pokud si je bude veřejnost uvědomovat. A to nikdo neumí měřit a už vůbec ne předpovídat. Takže podle nás je dobré:

  1. Proti rizikům se jistit a jako pojištění použít i zlato. Tom platí obecně a vždy. Pojistka je dobrá věc.
  2. Trendy sledovat a používat selský rozum na jejich vyhodnocení. Ale uvědomit si, že růst inflace nebo HDP jsou jen čísla. Pokud je lidi nevezmou na vědomí a nezačnou se jimi řídit, tak vlastně ceny zlata neovlivňují. Díky tomu, že takovým trendům většina lidí nevěnuje pozornost, tak pak dojde najednou k prasknutí bubliny. Pak se ale ceny zblázní a na nákup je pozdě.  Ale je dobré umět odhadnout zda se problém blíží a jak rychle. To vždy pomůže k správným nebo alespoň ne špatným rozhodnutím.