Popis
- Nádherná zlatá dukátová medaile Doktor Albert Schweitzer / LAMBARÉNÉ – Dům v pralese kde léčil
Materiál: ryzí zlato 900 značeno – puncováno Hmotnost: 3,5 g Průměr: 21 mm Provedení: špičková kvalita PROOF
Bude dodáno v ochranné plast. kapsli –
.
.
Albert Schweitzer – život a práce v Africe :
Roku 1913 spolu manželé Schweitzerovi odjeli do Afriky s nákladem léků a zdravotních přístrojů do misijní stanice v Lambaréné (tehdy Francouzská rovníková Afrika, dnes Gabon). Albert Schweitzer tam z vlastních prostředků založil nemocnici, kterou financoval jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával jako varhanní virtuóz prostřednictvím koncertů. Vezl si s sebou i speciálně upravené piano s varhanovými pedály. V nemocnici, založené hluboko v pralese, byli léčeni lidé, kteří do té doby žádnou lékařskou péči neměli. Mnozí trpěli leprou, malárií, úplavicí, spavou nemocí nebo svrabem. Schweitzer byl velkým ochráncem zvířat a kromě lidí léčil i zvířata a staral se o ně. Jeho myšlenka úcty k životu vycházela z přesvědčení, že všechny formy života jsou si rovny. Je třeba mít odpovědnost ke všemu živému, včetně rostlinstva. Život v žádných svých projevech nesmí být potlačován a ničen.
Po vyhlášení 1. světové války byli manželé Schweitzerovi čtyři měsíce vězněni ve francouzské kolonii jako Němci. Teprve intervencí francouzských přátel Romaina Rollanda a Charlese Widora byla jejich izolace zrušena a mohli pokračovat v práci. V roce 1917 pak byli jako němečtí občané odvezeni do tábora pro válečné zajatce ve Francii. Po válce se vrátili do Štrasburku a v roce 1919, po připojení Alsaska k Francii, získali automaticky francouzské občanství. Ve stejném roce se jim narodila jediná dcera Rhena. Do roku 1922 Albert Schweitzer působil jako vikář v kostele sv. Mikuláše a věnoval se intenzivní kazatelské činnosti.
Během prvních poválečných let Schweitzer pracoval ve štrasburské nemocnici a přitom cestoval po Evropě. Navštívil Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Dánsko a Anglii. Přednášel o svých zkušenostech z Afriky, koncertoval a publikoval. V roce 1922 vyšla jeho kniha Zwischen Wasser und Urwald (Mezi vodou a pralesem), která byla brzy přeložena do mnoha světových jazyků. V češtině vyšla roku 1935 pod titulem Lidé v pralesích. Tato činnost mu umožnila získat prostředky pro návrat do Afriky, kam odjel v únoru 1924. Manželka s dcerou zůstaly v Evropě.
V Lambaréné vybudoval novou nemocnici s dvěma sty lůžky, která zahájila provoz v roce 1927. Během dalších let získal spolupracovníky z celého světa, opět se k němu připojila manželka Helena, které však zdravotní stav neumožňoval dlouhodobý pobyt v tropech. Počet pacientů stále narůstal. Schweitzer pokračoval ve shánění financí na udržení provozu a rozšíření nemocnice o další oddělení (porodnice). Jedním ze zdrojů byla rozsáhlá publikační činnost. Kromě autobiografických knih psal filozofické úvahy, teologická pojednání i knihy pro děti. Pokračoval v přednáškách i koncertech.
Nemocnice fungovala alespoň v omezeném rozsahu i během druhé světové války. Manželku, která byla židovského původu, zastihl začátek války v Evropě a do Afriky se jí podařilo dostat až v roce 1941 za dramatických okolností. V květnu 1945 Charles de Gaulle jmenoval Alberta Schweitzera vojenským velitelem v Gabonu s úkolem zajistit klid v této oblasti. V poválečném období nastal rozvoj nemocnice, její věhlas se rozšířil po celém světě. Vzniklo nové oddělení pro malomocné.
Albert Schweitzer se aktivně zapojil do boje proti atomovým zbraním, vydal knihu Mír nebo atomová válka. V roce 1958 byl jedním z nejvýznamnějších signatářů sbírky podpisů iniciované Linusem Paulingem mezi renomovanými vědci proti jaderným testům. V roce 1952 mu byla udělena Nobelova cena za mír. Peníze, které obdržel za Nobelovu cenu míru, vynaložil na vybudování vesničky pro 300 obětí lepry. Získal řadu dalších ocenění, byl čestným doktorem 10 evropských univerzit, držitelem vyznamenání od představitelů Francie, Švédska i Anglie. Některé jeho názory a činy však vyvolávaly také kritiku, ať už to byly jeho postoje k jaderným braním, odsouzení násilných kolonizačních metod v Africe nebo výklad Nového zákona. Na konci padesátých let se objevily i výhrady k jeho charitativní činnosti v Lambaréné.
Z francouzské kolonie vznikl v roce 1960 samostatný stát Gabon, který na svou první poštovní známku umístil Schweitzerův portrét. Prezident Leon Mba mu v roce 1961 udělil důstojnický kříž a Řád rovníkové hvězdy. Byl aktivní až do vysokého věku. V Africe prožil více než padesát let. Zemřel v devadesáti letech po krátké nemoci a je pohřben i se svou manželkou, dcerou a blízkými spolupracovníky v zahradě svého domu vedle nemocnice.
.
.
.
